Zpráva z monitorovací cesty do Ugandy (5.-18. ledna 2011)

Milí přátelé,

v lednu 2011 uskutečnil ACET ČR druhou monitorovací cestu do Ugandy v rámci rozvojového projektu Světlo pro Ugandu. Cesty se zúčastnili František Krampota (ředitel ACET ČR) a Jiří Preis (člen SR ACET ČR).

První monitorovací cesta byla uskutečněna v rámci výše zmíněného projektu v srpnu až září 2009, kdy se kontroloval dopad financí pro 24 ugandských dětí. Po příjezdu byly uskutečněny desítky přednášek, rozhlasových programů a besed. Výsledkem těchto aktivit byl nárůst zájemců o podporu ugandských sirotků. Do konce roku 2010 bylo skrze projekt podporováno již 48 dětí. Většina z nich je soustředěna do venkovských lokalit distriktů Iganga a Kamuli, vzdálené od hlavního města cca 250 kilometrů. V těchto lokalitách jsme najezdili s místními koordinátory dalších cca 900 kilometrů po velmi obtížně sjízdných cestách. Kromě školného někteří z vás poslali svým dětem peníze na vánoční dárky. Během cesty tedy nešlo jen o monitoring dopadu financí na studijní život dítěte, ale také kontrola, zda byly vánoční dárky nakoupeny a v přádku distribuovány. 

Monitorovací cesta probíhala každý den v zásadě tak, že jsme s místními koordinátory terénním automobilem cestovali do jednotlivých vesnic, mnohdy od sebe vzdálených několik desítek kilometrů (celkem třináct vesnic), kde bylo potřeba nalézt sponzorované dítě. Poté jsme nafotily fotografie, pořídili videozáznam a promluvili jsme o dopadu financí za poslední rok jak s dětmi, tak s jejich příbuznými či opatrovníky. Všichni se shodli na tom, že bez těchto financí by nebylo možné malé žáky na škole udržet, a každý jednotlivec by kromě vzdělání přicházel i o možnost mít pravidelnou stravu, lékařské pojištění a oblékat se do školní uniformy.

Na vlastní kůži jsme rovněž zkusili jejich každodenní činnost, abychom blíže pochopili náročnost jejich života. Absolvovali jsme několikakilometrové cesty pěšky skrze buš do školy, kterou jsme si prohlédli (zpět do domovské vesnice, kde nás čekala hliněná chatrč bez oken, se šlo rovněž pěšky), abychom po příchodu pokračovali na odlehlá políčka, kde děti pomáhají okopávat tamní plodiny. Po návratu z pole jsme si vyzkoušeli několikakilometrovou cestu pro vodu a ruční čerpání vody z odlehlých studní. Kromě toho jsme se setkali i s tím, že místní lidé kromě běžných starostí s uživením čelí malárii (v jedné vesnici jsme otci malé dívenky přispěli na nákup nezbytných léků).

Poté jsme se přesunuli do hlavního města Kampaly, kde se v projektu orientujeme na chudinskou čtvrť Nakulabye. Tento slum ve velmi bídných podmínkách obývá na 50.000 lidí. V současné době tam zajišťujeme podporu pro dvě děti, nicméně dalších 22 dětí jsme navštívili, abychom natočili na video a nafotili jejich životní příběh a připravili pro možnost následné podpory z řad dalších českých dárců.Monitorovací cesty

Vzhledem k tomu, že během cesty bylo pořízeno stovky fotografií a několik hodin videozáznamu, bylo potřeba v dalších dnech pořízená data zpracovat tak, aby mohla být stávajícím dárcům co nejdříve po našem návratu odeslána.

Všem českým dárcům máme vyřídit vřelé pozdravy nejen o ugandských koordinátorů našeho projektu, ale hlavně od jednotlivých rodin a dětí. Vaše finance mají obrovský dopad nejen na jejich životy, ale na celou jejich budoucnost.

Je nám velkou ctí, že společnými silami můžeme pomáhat měnit osudy ugandských sirotků, které zasáhla a ovlivnila epidemie HIV/AIDS.

Se srdečným pozdravem,
Mgr. František Krampota
RNDr. Jiří Preis

 

Stručné hodnocení projektu „Světlo pro Ugandu 2009“

Ve dnech 23. 8. – 11. 9. 2009 se uskutečnila monitorovací cesta v rámci projektu organizace ACET Česká republika (ACET ČR) Světlo pro Ugandu 2009, která byla podpořena Expedičním fondem. V rámci této cesty byly navštíveny rurální komunity v distriktech Iganga a Kamuli  a slum v Nakulabyi, jedné ze čtvrtí ugandského hlavního města Kampaly.

Cesty se zúčastnili:

 Mgr. František Krampota (ředitel ACET ČR) a RNDr. Jiří Preis (člen správní rady ACET ČR).

Splnění cílů projektu:

Účastníci projektu si stanovili na začátku dva cíle, které byly rovněž deklarovány v grantové žádosti:

1) Zajistit trvalou udržitelnost projektu, jinými slovy zajistit pro každé dítě co nejdéle trvající finanční podporu tak, aby dítě v ideálním případě mohlo vychodit minimálně celý první i druhý stupeň ZŠ,

2) v budoucnu rozšířit podporu na ještě více dětí, a tak se podílet ještě výrazněji na transformaci komunity, která byla v minulé dekádě zdecimována onemocněním AIDS.

Ad1) Ve spolupráci s místními koordinátory navštívili účastníci jedenáct vesnic (v této oblasti celkem najeto cca 700 kilometrů), odkud pochází 21 dětí (z celkem 22), které ACET ČR prostřednictvím českých dárců podporuje ve studiu na základních školách. Byl pořízen fotografický a video materiál, účastníci výjezdu se osobně setkali s dětmi a jejich rodiči či opatrovníky a v neformální atmosféře si promluvili o tom, jaký vliv mělo na rodiny a komunity finance, které umožnily dětem chodit do školy. Všechny tyto informace, aktuální fotografie, videosekvence (případně mapové podklady) budou součástí informačního „balíčku“ pro české dárce, kterým tak bude zprostředkována aktuální situace jimi podporovaného dítěte a pozitivní dopady finanční podpory.

Rovněž byl navštíven slum v Nakulabyi (Kampala), kde ACET ČR podporuje zatím jedno dítě. Zde také byl pořízen fotografický a video materiál, a to jak v prostředí slumu, tak i na základní škole, kam cca 150 dětí z chudinské čtvrti dochází.

Z hlediska trvalé udržitelnosti ACET ČR usiluje o dlouhodobou podporu dětí na školách, a pořízený materiál má tak posloužit k infomovanosti dárců a motivovat je k pokračování podpory „svých“ dětí.

Ad2) Kromě již podporovaných dětí chtěli účastníci výjezdu přivézt seznam dalších potřebných dětí pro nové podporovatele. I tento cíl byl splněn a v současnosti (dva týdny po příjezdu z cesty) je seznam podporovaných dětí rozšířen o další sedm.

Během cesty byla rovněž z rozhovorů s místními aktéry získávána data a informace pro případné rozšíření projektu o další aktivity, které by pomohly k transformaci komunit v obou navštívených lokalitách (např. kopání studní, nakládání s odpadem). 

 

Závěrečné hodnocení

Podle obou účastníků výjezdu byly oba základní vytyčené cíle výjezdu beze zbytku splněny. Dopad a úspěšnost monitorovací cesty bude možno zhodnotit až v průběhu dalších měsíců, jestli počet dárců neklesne, ale budou všichni pokračovat, případně ve školním roce 2009-2010 bude ACET ČR podporovat v Ugandě více dětí, než v roce předešlém.

Publicita projektu

Informace o projektu byly již během cesty publikovány na blogu Hedvábné stezky (http://blog.hedvabnastezka.cz/ACET/Svetlo-pro-Ugandu-2009), a dále se počítá s desítkami přednášek ve školách i pro veřejnost, s rozhlasovými i televizními vystoupeními a článkami v novinách a časopisech, případně fotografickou publikací.

Poděkování

ACET ČR chce touto cestou poděkovat Expedičnímu fondu při Hedvábné stezce, který celou monitorovací cestu významně podpořil.

V Plzni a Chrudimi, 25. 09. 2009

Mgr. František Krampota,
RNDr. Jiří Preis

 

Projekt „Světlo pro Ugandu“

Už tomu bude téměř rok, co ACET rozjel podporu dětí z ugandských rodin v rámci rozvojového projektu Světlo pro Ugandu. Během této doby byly získány finance od českých dobrovolných dárců na podporu školného pro 18 dětí z chudinských čtvrtí.
Projekt se velmi dobře rozjel, ale myslíme si, že pokud má stejně dobře pokračovat, potřebujeme vidět na vlastní oči, jak se podporované děti mají, jaký byl její poslední rok, v jakém žijí prostředí, co prožívají. Chceme tak obětavým podpůrcům ze všech koutů České republiky sdělit ovoce jejich roční podpory a zhodnotit, jak dál.
S významným přispěním Expedičnímu fondu při Hedvábné Stezce (www.hedvabnastezka.cz) bude letos v létě možnost uskutečnit monitorovací výpravu do míst, kam směřovaly české finance na podporu dětí.
ACET ČR zvítězil v 5. kole grantové soutěže Expedičního Fondu v konkurenci dalších 65 humanitárních, cestovatelských a sportovních expedic. Chtěli bychom touto cestou Expedičnímu Fondu a sponzorům
poděkovat za důvěru a podporu v tomto našem úsilí. Věříme, že není marné.

František Krampota a Jiří Preis